Orange
Město Orange je významným střediskem obchodu s vínem, olivami, medem a lanýži. Na místě keltské osady založil Octavianus, pozdější císař Augustus, roku 36 př. n. l. římskou kolonii Arausio, v níž usídlil veterány II. Legie Gallica. Město Orange bylo sídlem oranžských vévodů, což je titul, který v 8. století vytvořil Karel Veliký a jehož nositel se stal v 16. století nizozemským králem. Nejslavnějším členem rodiny byl princ Vilém, který nastoupil po revoluci v roce 1689 na anglický trůn. Orange je třicetitisícové město na jihu Francie, které se může pochlubit dvěma skvosty antické architektury: triumfální branou a amfiteátrem. Obě památky byly zapsány na Seznam světového dědictví UNESCO v roce 2007.
Římské divadlo, z dob Augustových (1. století n. l.), do něhož se původně vešlo až 9 000 diváků, je krásně zachovalé a vyniká skvělou akustikou. Diváci byli kryti před rozmary počasí, sedadla byla totiž zapuštěna do svahu kopce a z jevištní zdi byla natažena ohromná markýza zakrývající část hlediště. Je to nejlépe zachované římské divadlo pod širým nebem, jediné svého druhu s dosud stojící jevištní zdí. Ta je 103 metrů dlouhá a 36 metrů vysoká. Vnitřní strana postrádá větší část původní výzdoby, je zde socha císaře Augusta v nadživotní velikosti a výklenky s menšími sochami. Dodnes se využívá pro divadelní představení a koncerty.
Vítězný oblouk je další monument připomínající Římany. Byl postaven kolem roku 20 n. l. Je 19 metrů vysoký a nádherně vyzdobený výjevy z bitev, válečnými trofejemi, květy, ovocem. Nápisy oslavují Tibéria, ale jsou z pozdější doby. Jedná se o tzv. trojprůchodovou bránu s větším průchodem uprostřed a dvěma menšími po stranách, od sebe je oddělují korintské polosloupy. Nad bočními průchody můžeme obdivovat ojedinělé reliéfy s ukořistěnými zbraněmi: meče, kopí, štíty, ale i části vojenských lodí - vesla či přídě lodí. Ve střední části horní atiky i na malém vlysu boční stěny jsou znázorněny bojové scény. Pod vlysem mezi čtyřmi korintskými polosloupy stojí tři páry postav s rukama svázanýma na zádech. Na vlys navazuje v horní části trojúhelníkový štít, nad jehož rohy se vinou Tritóni, mýtické bytosti se zčásti lidským, zčásti rybím tělem. Bojové scény představují boje mezi Římany a Galy (případně Germány), přičemž jasnou převahu přitom mají římští vojáci. Zbraně, zobrazené na reliéfech, Římané svým nepřátelům v bojích ukořistili. Svázaní zajatci jsou opět Galové. Nedávno odhalený dedikační nápis na severní stěně brány oslavuje císaře Tiberia (vládl v letech 14 - 37 n. l.), za jehož vlády bylo potlačeno zmíněné galské povstání. Monumentální brána v Orange, ležícím za římské doby na důležité dopravní silnici vedoucí z Arausia do Vienne a Lyonu (římského Lugdunum), tedy symbolizovala římskou moc v oblasti a svými reliéfy místním Galům jasně připomínala svou vojenskou sílu.
